Živé laboratoře: Jiný pohled na udržitelné pěstování kukuřice
Provincie Noord-Brabant, Nizozemsko a Flandry, Belgie
Cílem nizozemsko-belgické živé laboratoře bylo vyvinout nové poradenské nástroje pro zlepšení udržitelnosti při pěstování krmné kukuřice: 1) změna postoje zemědělců, dodavatelů v oblasti zemědělství a poradců k riziku znečištění vody vyplavováním dusičnanů a 2) zvýšení jejich schopnosti a ochoty přijímat opatření ke snížení tohoto rizika. Pokud chceme podpořit přechod od krátkodobého rozhodování o řešeních pro konkrétní pole k dlouhodobému plánování integrovanějších řešení v rámci řízení celého zemědělského podniku je třeba na pěstování kukuřice nahlížet šířeji.
Souvislosti, předmět a cílová skupina
V regionech Noord-Brabant a Flandry zemědělství spočívá především v intenzivní živočišné výrobě v kombinaci s rostlinnou výrobou a zahradnictvím. Kukuřice je důležitou krmnou surovinou pro intenzivní chovy dojnic v regionu a mnoho zemědělců využívá k jejímu pěstování smluvní partnery. Nezávislé poradenské služby poskytuje společnost Royal Agrifirm Group (https://www.agrifirm.com/Organisation/about-us/).
V důsledku změn v legislativě a vnímání veřejnosti se v posledních letech výrazně zvýšila potřeba zlepšit udržitelnost v oblasti pěstování kukuřice. Přetrvává však značná nejistota, pokud jde o vliv způsobů hospodaření zemědělců na kvalitu vody, provádění právních předpisů a proveditelnost v současnosti navrhovaných řešení.
Hlavními aktéry, kteří se v rámci živé laboratoře sešly, byli zemědělci, poradci a dodavatelé zemědělských podniků zabývající se pěstováním kukuřice v Noord-Brabantsku a Flandrech. Patřily mezi ně i organizace, které již spolupracovaly v rámci projektu „Grondig Boeren met Mais“ (https://www.grondigboerenmetmais.nl/) v Nizozemsku.
Partner a kontaktní osoba
Wageningen University and Research
Jorieke Potters, jorieke.potters@wur.nl
Jak Wageningen UR, tak Innovatiesteunpunt mají rozsáhlé zkušenosti s podporou zavádění udržitelnějších zemědělských metod.
Innovatiesteunpunt
Melanie van Raaij, melanie.van.raaij@innovatiesteunpunt.be
Příběh živé laboratoře
| Nizozemský AKIS je velmi dynamický systém, který spojuje soukromé služby v oblasti extenze se státním financováním výzkumu, doplněné různými formami partnerství veřejného a soukromého sektoru pro vytváření sítí aktérů AKIS. |
| Živá laboratoř byla poprvé založena v Nizozemsku na základě stávající sítě vytvořené v rámci projektu „Grondig Boeren met Mais“ (viz výše). Prvním krokem při vzniku živé laboratoře byla série předběžných rozhovorů se zemědělci, poradci a dodavateli o jejich pohledu na pěstování kukuřice a o výzvách a příležitostech souvisejících se zlepšením udržitelnosti v této oblasti. |
| Z rozhovorů jasně vyplynulo, že a) potřeba změnit stávající způsoby pěstování kukuřice je vnímána především v souvislosti s právními předpisy v oblasti životního prostředí; b) zemědělci a dodavatelé proto projevovali jen malý zájem a necítili naléhavost provést nezbytné změny a c) zemědělští poradci hráli při prosazování udržitelnějšího pěstování kukuřice jen omezenou roli. |
| Byly však identifikovány tři potenciální nové „poradenské nástroje“: Nástroj na podporu rozhodování o „meziplodinách“ Poradenské cesty za účelem výměny zkušeností a praktických poznatků o tom, jak snížit riziko vyplavování dusičnanů a chránit kvalitu vody Kontrolní seznam pro diskuse mezi zemědělci, dodavateli a poradci před zahájením pěstitelské sezóny kukuřice – takzvané „neformální povídání o udržitelnosti“. |
| Potenciál těchto nástrojů byl dále zkoumán prostřednictvím následných rozhovorů, setkání se zúčastněnými stranami, společných tvůrčích seminářů a tří výměnných návštěv mezi Belgií a Nizozemskem. Za účelem vývoje nástroje na podporu rozhodování o „meziplodinách“ byl uspořádán společný tvůrčí seminář za účasti zapojených osob. I když však měli účastníci podobný zájem na vývoji nástroje, nebylo možné vyvinout jeden jediný nástroj na podporu rozhodování pro všechny zemědělce. Místo toho si každý zemědělec vytvořil vlastní podporu pro rozhodování o meziplodinách. Poradenská cesta měla podobu organizovaného autobusového zájezdu, během něhož proběhly návštěvy různých farem s měřením dusičnanů na polích zemědělců ze sítě „Grondig Boeren met Mais“, po němž následovala širší diskuse. |
Získané poznatky
| Zapojení zemědělců Aktivně zapojit zemědělce a poradce do procesů souvisejících se živými laboratořemi bylo obtížné. Přestože je udržitelné pěstování kukuřice v dlouhodobém zájmu zemědělců, tlak na změnu stávajících metod pěstování zemědělci přímo nepociťují a nevnímají jej jako naléhavý problém. Tlak ze strany legislativy a veřejného mínění se projevuje pouze nepřímo. |
| Zájem a výměna názorů Zúčastněné strany zapojené do živé laboratoře měly větší zájem o výměnu zkušeností o agronomických postupech než o poradenských metodách. Bylo proto obtížné se soustředit na hlavní cíl živé laboratoře „vyvinout nové poradenské nástroje zaměřené na zlepšení udržitelnosti při pěstování kukuřice“. Kromě toho se nezdálo, že by klíčovým problémem při poskytování poradenství v oblasti udržitelného zemědělství byl nedostatek vhodných nástrojů nebo metod. Místo toho bylo zjevné, že udržitelnost má pro všechny zúčastněné strany nízkou prioritu. |
| Tvůrčí spolupráce Všechny zúčastněné strany zapojené do živé laboratoře se ztotožnily s tím, že je žádoucí vytvořit nástroj na podporu rozhodování v oblasti meziplodin. I když byly vytvořeny vhodné podmínky pro efektivní tvůrčí spolupráci, nebylo možné v praxi vyvinout jeden společný nástroj. To mělo dva důvody: V obecném měřítku nebylo v rámci semináře možné, aby se všichni účastníci (zemědělci, dodavatelé a zúčastněné strany) shodli na obsahu podpůrného nástroje s ohledem na jejich různé individuální zájmy, které je tlačily různými směry. Konkrétně poradci zapojení do procesu měli zájem především na budování a udržování dobrých vztahů se zemědělci, což podpořilo vývoj samostatných nástrojů na podporu rozhodování přizpůsobených potřebám jednotlivých zemědělců. |
| Prostředí a souvislosti Navzdory mnoha společným rysům bylo obtížné najít smysluplné vazby mezi provincií Noord-Brabant v Nizozemsku a regionem Flandry v Belgii. V praxi nebyla živá laboratoř schopna „překlenout“ existující velmi specifické okolnosti, protože praktické zkušenosti z jedné oblasti se nedaly efektivně přenést do jiné. Z toho vyplývá, že je třeba živou laboratoř pečlivě přizpůsobit konkrétním podmínkám. Spojení živé laboratoře se stávajícím projektem „Grondig Boeren met Mais“ bylo příležitostí i hrozbou zároveň. Projekt poskytl zdroje a existující síť zúčastněných stran, ale živá laboratoř fungovala ve stínu tohoto projektu, její existence nebyla dobře zřejmá a nebyla jí věnována dostatečná pozornost. |
Více informací o této živé laboratoři (v angličtině)
Practice Abstract 37 – How is design thinking used in the living lab? (Innovatiesteunpunt)
Článek o této živé laboratoři (v nizozemštině)